Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

vydáno 6. 5. 2009 | autor Štěpán Čermák | sekce Extra HD | téma Z domova, Ze světa | 8 komentářů

Tagy: 20th Century Fox, 3D, Blu-ray, D-Box, DVD, Motion Code, Rychlí a zběsilí, Speed Racer, Spider-Man, Universal, Universal Pictures, Universal Studios

D-Box - logo

V honbě za dalším rozměrem filmového zážitku jsme už zažili spousty průlomů: po černobílém obrázku se objevil zvuk, ten se později rozrostl do počtu několika kanálů, samozřejmě barevná projekce – a tu teď, jak se už s jistotou dá říct, rozšíří projekce digitální a stereoskopická.

D-Box se jen stěží dá přirovnat k jedné z těchto revolucí, jedná se ale o technologii, která je a v příštích letech bez debat bude mnohem rozšířenější, než její neúspěšní předchůdci jako „čichací“ kina a podobné atrakce. Za pár let se může stát, že v kině vybaveném digitální stereoskopickou projekcí a D-Box křesly budete sedět právě vy – nebo dokonce jedno takové budete mít přímo doma v obýváku.

Co tedy tato „tajemná“ kanadská technologie přináší? Jak funguje, jak vypadá její budoucnost, kde všude se s ní vlastně setkáme? A hlavně: jak moc změní zážitek z filmu? Měli jsme příležitost si D-Box exkluzivně vyzkoušet a díky tomu teď můžeme konečně poodhalit jeho tajemství.

O D-Boxu se toho totiž velmi dlouho moc nevědělo a je tomu tak vlastně částečně dodnes. Poprvé se o něm začalo ve větší míře mluvit před dvěma lety, kdy se začal objevovat na prvních Blu-ray discích studia Fox. To jako první odstartovalo spolupráci se společností sídlící v Quebecu a právě díky tomu si dnes většina HD pionýrů spojuje technologii D-Box s nástupem vysokého rozlišení.

Sice se tehdy začala dostávat do povědomí uživatelů, tedy alespoň těch, kteří se o BD a vše kolem vysokého rozlišení intenzivněji zajímali, ve skutečnosti ale D-Box nepatří jen k němu. Kdepak, setkat se s ním můžeme i v kinech a krom Blu-ray disků kód funguje i s DVD. Samotná křesla pak dokonce můžou „vibrovat“ jen na základě zvukových informací, takže se dají používat i při hraní her nebo sledování sportu.

D-Box kino

To už se ale dostáváme moc daleko; co to tedy ten D-Box vlastně je? Technologie, která se v různých formách objevuje už téměř dvě desítky let. Ostatně první pohybové simulace, které většinou zdobily různé audiovizuální atrakce, se začaly poprvé objevovat v devadesátých letech. Nikdy se ale nepovedlo vibrující a jinak se pohybující křesla spojit s filmovým zážitkem natolik, aby začala v jeho rámci koexistovat.

Většinou se opravdu jednalo o jednoúčelové atrakce – ostatně jednu takovou si můžete vyzkoušet v Liberci. Tam je podobně koncipovanými křesly vybavený sál 4D kina, které během šampionátu v Liberci otevřel hotel Babylon. I tam jsme byli, v libereckém zábavním centru ale čekejte něco trochu jiného – v nabídce jsou tu jen pětiminutové kraťasy s mizernou grafikou, příběhy bez děje, které mají za úkol jen využít nepohodlných vibrujících sedadel a větrných turbín, které na člověka foukají vzduch!

D-Box je však mnohem sofistikovanější záležitost. Jeho základem je tzv. Motion Code, tedy pohybový kód, který během filmu „přikazuje“ speciálnímu křeslu pohyb a vibrace. Takový kód je momentálně dostupný ke zhruba osmi stům filmových titulů s tím, že se katalog samozřejmě neustále rozšiřuje.

Netušili jste, že je D-Box „nakódovaný“ k tolika filmům? Inu, ona jeho existence není podmíněna jen vylisováním na disk, Motion Code se totiž dá stáhnout samostatně a přidat i k Blu-ray nebo DVD, které jím není vybaveno od výrobce.

Systém je následující: pokud se rozhodnete ke koupi D-Box vybavení, dostanete nejen vibrující křeslo, ale také jakýsi receiver, který tvoří spojovací článek mezi sedačkou a přehrávačem (a motion-kód si v případě potřeby stahuje z internetu). Pokud se chceme podívat na film a hodláme si při tom užít pořádné zemětřesení, musí být tahle trojka propojená. Přitom není potřeba mít nějaký speciální stand-alone přehrávač, D-Box receiver totiž film rozezná na základě audiostopy.

D-Box SRR J-233

Každá audiostopa v sobě skrývá jakési záchytné body, podle kterých D-Box receiver pozná, o jaký se film se jedná. Tyto body vznikají automaticky v rámci komprese do Dolby Digital nebo DTS, jsou tedy přítomné i na discích, které vznikly dávno před existencí D-Boxu.

Motion-artisté v Kanadě a Spojených státech tak mohou vytvářet pohybové kódy k libovolným filmům – většinou tak činí na požadavek zákazníka nebo v rámci smlouvy s filmovým studiem. Problém je ovšem v tom, že každá jazyková mutace obsahuje záchytné body v jiných pozicích, musí se tedy pracovat na její samostatné synchronizaci. Tato práce přitom poslední dobou trvá stále déle – co dřív zabralo týden, to se teď protahuje na měsíc i víc.

D-Box má totiž jeden zásadní problém: motion-artistů je zatraceně málo. Možná si řeknete, že na takové práci nebude nic složitého, jenže ono je to úplně naopak. Jednoho motion-artistu – tedy člověka, který vymýšlí, jak se bude křeslo na základě děje filmu hýbat a vibrovat – si firma trénuje třeba i rok a kromě toho, že se jedná o časově velmi náročnou záležitost, takové vyučení samozřejmě i něco stojí.

Situace je tedy taková, že se na „trhu“ nepohybuje ani deset takových expertů. Výroba pohybového kódu je totiž velmi komplexní záležitostí – od porozumění systému přes pochopení dynamiky filmu, „pohybový umělec“ musí hlavně rozumět tomu, jak má která scéna na diváka působit. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby takový motion-artista seděl při natáčení přímo na place a poznamenával si do notýsku záměry konzultované přímo s tvůrci. I na tom už se ale pracuje.

D-Box si navíc, jak jsme psali v rámci HD střípků, odbyl velmi důležitou premiéru: spolu s filmem Rychlí a zběsilí vůbec poprvé atakoval komerční kina. Technologie, která se poprvé začala objevovat v domácnostech movitých, se tedy konečně dostává do komerční sféry, která skýtá mnohem větší potenciál – v Americe se sice taková kina otevřela teprve dvě, na dalších se ale pracuje a D-Box má s Universalem smlouvu, která zaručuje přítomnost kódu ve všech větších filmech studia. Další hollywoodští velikáni se společností jednají.

D-Box SRR J-131

Stavba takového kinosálu je samozřejmě finančně a technicky mnohem náročnější (ačkoliv D-Box nabízí speciální křesla pro komerční sféru). Právě jejich existence a fakt, že se D-Box dostává na většinu filmových disků už během jejich premiéry (Sony, Fox, Universal), ale značí světlé zítřky. Vždyť D-Box za minulý rok zdvojnásobil své zisky.

Už víme o všem kolem, většině z vás ale stejně asi nejvíce vrtá hlavou jak takové D-Box křeslo vůbec vypadá, jak funguje uvnitř a samozřejmě co všechno s vámi dělá během filmu. Jakmile tomu jednou člověk porozumí, je to celkem jednoduché – on totiž D-Box není, jak se většina mylně domnívá, jen o křesle, ale spíš o jeho vnitřnostech a hlavně o už zmiňovaném motion-kódu.

Společnost D-Box má uzavřené smlouvy s několika klíčovými výrobci křesel pro domácí kina, do jejichž modelů se implementují vibrační a pohybové technologie ve formě jakýchsi platforem, nebo chcete-li vložek a podložek (D-Box tedy samotná křesla vlastně vůbec nevyrábí). To jsou hydraulické zvedáky, jejichž síla dokáže překonat přetížení téměř 2G a které dovedou vibrovat frekvencí desítek kmitů za sekundu.

Celé je to samozřejmě energeticky náročná záležitost, takže se velmi dlouho pracovalo na ideálních trafech, která by byla optimální pro domácí podmínky – vyvinout tak ohromnou sílu v tak krátkých časových intervalech a navíc za minimálního hluku není nic snadného.

Tři nebo čtyři elektrohydraulické nohy tedy během filmu podle pokynů motion-kódu cloumají jak s křeslem, tak s vámi. Kód samotný přikazuje pohyb samozřejmě jen v dynamických a akčních scénách, u nějakého vyloženě konverzačního filmu by byl pohyb naprosto zbytečný.

D-Box křeslo

Ostatně u čeho by se mělo křeslo pohybovat, to dokáže posoudit každý rozumný divák sám. Může se stát, že je křeslo přes polovinu filmu v klidovém stavu a jindy si ho zase po delší době sledování v rámci mírných pohybů skoro ani nevšimnete. Právě v tom spočívá kouzlo D-Boxu, díky kterému si myslíme, že se opravdu jedná o technologii s velkou budoucností.

Těžko to vyjádřit nějak inteligentně, D-Box je prostě fajn. Je to jedna z těch vychytávek, nad kterou člověk nejdřív jen kroutí hlavou, pak si ji vyzkouší a o pár dní později v obýváku nadává, že se mu při sledování Poseidonu nehoupe gauč.

Až když usednete do křesla vybaveného touto technologií (v Evropě jich je co by na prstech jedné ruky spočítal, donedávna totiž existovala křesla jen pro americkou elektrickou síť) a pod vám zadkem začnou naplno makat servomotorky, tak si teprve uvědomíte, že rozprostřením zvuku do několika kanálů a vytažením obrazu do třetího rozměru film ještě nevyčerpal veškerý svůj „rozměrový potenciál“.

V samotném základu se křeslo umí buďto rozvibrovat v různě vysokých frekvencích (se stoupající frekvencí stoupá intenzita vibrace), nebo se může naklánět / houpat, avšak jen minimálně – nemusíte se bát, že byste z něj vypadli, nebo že by snad s člověkem vyloženě cloumalo. Ani ta nejsilnější vibrace spojená s největším vychýlením není nepříjemná; ostatně všechna křesla, do kterých je technologie oficiálně implementována (teoreticky si ji můžete šoupnout i pod to své), jsou velmi pohodlná a člověk do nich zapadne jako do bavlnky.

Na motion-kódech je znát, že si s nimi motion-artisté opravdu vyhrají, protože se skutečně rozvibrují jen v ten okamžik, kdy je to potřeba. Stejně tak se začnou naklánět jen tehdy, souvisí-li to nějak se scénou na plátně nebo monitoru.

Jakmile k nějaké takové dojde, divák se skutečně ocitne v další dimenzi. Jako by neseděl před plátnem, ale byl přímo ve filmu samotném – když Spider-Man prolétá New Yorkem, houpeme se s ním, jak kdyby nás nesl na zádech; když o pár minut později dostává pěstí od svého nepřítele, křeslo zavrní jako bychom to byli my, kdo dostal ránu.

D-Box GP PRO-200 RC

Obří loď Poseidon v Petersonově remaku pluje po klidné hladině, křeslo se naklání jak nafukovací lehátko, na kterém se opalujete na širém moři. Chvíli na to ale přijde přílivová vlna a brány pekelné se prolomí – tak intenzivní zážitek jsem při sledování filmu v kině neměl ani z poloviny. Scéna jako by se kolem diváka otevřela, stala se součástí kinosálu. Když jednu z postav trefí do hlavy kovová roura, křeslo se za vibrace zakloní dozadu stejně jako ona a člověk automaticky hledá bouli na hlavě.

Když Speed Racer ve stejnojmenném filmu usedá za volant svého závoďáku a rozjíždí se po všelijak klopené dráze, je to jak kdyby člověk seděl na jeho místě. Už tak famózně nasnímaná a přehledná scéna jako by se rozšířila, křeslo doplňuje audiovizuální informaci o kinetickou a divák tak film prožívá vskutku mnohem intenzivněji. Je to prostě neuvěřitelně návyková záležitost.

Křeslo se přitom nikdy nehýbe jen pro efekt, sledování filmu nijak neruší, každý pohyb je vybrán pečlivě a dokonale koresponduje s děním na plátně. Pohyby D-Boxu dokonce člověk přestane po několika filmech vnímat a bere je za naprosto samozřejmou součást audiovizuálního zážitku.

Cílem D-Boxu není oslňovat, jeho posláním je od samého začátku skutečně jen jedno jediné: existovat v rámci filmu a doplnit ho o něco nového. Nic jiného od něj nečekejte, nejedná se o atrakci, jedná se o skvělý doplněk domácí zábavy. Že křeslo funguje i v rámci některých her, nebo že reaguje i na zvukové podněty (basové frekvence), tedy i na obyčejné televizní vysílání, už netřeba zmiňovat.

Někdo by samozřejmě mohl namítnout, že Motion Code vzniká mimo tvůrčí proces samotného filmu a dělají na něm lidé, kteří s produkcí nemají nic společného, tudíž pohyb jako takový není součástí uměleckého díla. To ale zanedlouho nebude pravda – filmové studio 20th Century Fox dnes disponuje svými vlastními motion-artisty. V lednu letošního roku se navíc část společnosti D-Box přestěhovala z Kanady přímo do sídla společnosti Deluxe Digital Studios v Burbanku, která zajišťuje postprodukci pro většinu hollywoodských studií.

D-Box SRR J-131

Díky tomu bude motion-code standardní součástí filmu (stejně jako zvuk či titulky) už při uvedení do kin. Nezapomeňte, že podobně firma spolupracuje také s Universalem a s dalšími studii také v rámci Blu-ray disků. To jen abyste nepochybovali o tom, o jak velký průlom ve filmové zábavě se jedná.

Jenže svatá pravda – ne úplně všechny filmy budou s D-Box kódem vznikat a ty tisíce, které už existují, s technologií samozřejmě nepočítaly. Rozhodně by se nebylo čemu divit, kdyby právě kvůli tomu lidé motion-kódem opovrhovali. Na druhou stranu se jedná o opravdu velmi atraktivní doplněk, který spíš pomáhá lepšímu vnímání dění na plátně, než aby diváka rušil.

S rostoucím množstvím studií, která kód podporují na nových releasech Blu-ray disků a také s prvními vlaštovkami v podobě vlastních kinosálů se dá s jistotou říct, že D-Box už nikam neodejde. Jen si zkuste vzpomenout, jak jsme se před pár lety tvářili na stereoskopickou 3D projekci.

Opakuji, že se rozhodně nejedná o takovou revoluci a D-Box se ani zdaleka nedočká takového rozšíření. Je to ale něco, s čím můžeme minimálně u movitějších majitelů domácích kin počítat, tedy jakási hračička pro fanoušky high-endu (samotná platforma vyjde na nějakých 50–80 tisíc, nic levného to vskutku není).

Nemusíte však zoufat ani v případě, že máte hluboko do peněženky – je velmi pravděpodobné, že se D-Box kino dostupné pro veřejnost objeví už v příštím roce i v Čechách. Minimálně v rámci postupující digitalizace kinosálů by to dávalo smysl. Stačí, aby se objevilo víc premiérových titulů jako Rychlí a zběsilí a Evropa může slavit boom D-Boxu dříve, než by to kdo čekal.

Protože jsme zde na HDmag.cz fanoušci moderních technologií a chceme docenit pokud možno všechno, co nám Blu-ray disky nabízejí, bude se od nynějška v rámci některých recenzí objevovat i zmínka o tom, jak působí D-Box na ten který film.

V případě jakýchkoliv dotazů jsme samozřejmě připraveni odpovídat v diskuzi.

Uložte si: Pošlete dál:

Nejnovější články

Kamery do bytu přinesou maximální přehled o vaší domácnosti

Kamery do bytu přinesou maximální přehled o vaší domácnosti

Chcete vědět, co se děje u vás doma, když tam právě …

Testovací novinka

Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit …

Homepage »

Další Extra HD

Komentáře

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil Elkavar (bez ověření), 6. Květen 2009 - 9:04

Obrázek uživatele Elkavar

Kurva! Já to chci!:-)

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil d.f.h, 6. Květen 2009 - 14:00

Obrázek uživatele d.f.h

Stačí rozbít prasátko a začít nakupovat! :-D

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil Piskotek (bez ověření), 30. Listopad 2009 - 20:47

Obrázek uživatele Piskotek

A nebo si pustit film v redakci HD-Magu :)

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil d.f.h, 30. Listopad 2009 - 23:11

Obrázek uživatele d.f.h

Kdepak, tohle je k vidění zatím jen na jednom, vlastně tedy už na dvou místech ve střední Evropě, ovšem redakce HDmag.cz to není. Už jen proto, že vlastně žádnou nemáme :-)

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil tombik (bez ověření), 7. Únor 2010 - 22:15

Obrázek uživatele tombik

No byt Vami tak si ji zridim v obyvaku ;) :D

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil Tinkerlatko (bez ověření), 3. Srpen 2010 - 11:55

Obrázek uživatele Tinkerlatko

Už vidim jak to reaguje na každou reklamu na prací prášek :D

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil KURO (bez ověření), 7. Říjen 2010 - 17:51

Obrázek uživatele KURO

je to kreslo dostupne cez nejakeho distributora v CR resp. SR? Alebo akym sposobom by sa k nemu dalo „dopracovat“ ;o)

Re: Technologie D-Box: Exkluzivní pohled

Vložil d.f.h, 8. Říjen 2010 - 11:30

Obrázek uživatele d.f.h

Náš partner http://www.mediaroom.cz bude určitě vědět. Navíc za týden na výstavě Home Cinema Praha 2010 bude celý D-Box k vidění a vyzkoušení :-)