X-Men (recenze Blu-ray)

vydáno 1. 6. 2009 | autor Štěpán Čermák | sekce Recenze | téma Filmy

Tagy: Blu-ray, BonusView, D-Box, DTS-HD, Fantastická čtyřka, film, Hulk, Iron Man, Neuvěřitelný Hulk, Obvyklí podezřelí, Spider-Man, X-Men, X-Men 2

Když se Bryan Singer odvážil v roce 2000 pustit do X-Menů, moc komiksových filmů tehdy světlo světa ještě nespatřilo. Dalo by se vlastně říct, že je to právě tento australský režisér, kdo současný komiksový boom rozpoutal, komu můžeme poděkovat za Wolverina a další schválené spin-offy Magneta a Deadpoola. Jak tedy začala komiksová mánie, díky které si Marvel otevřel vlastní studio a prakticky veškerá konkurence skupuje licence na sešity plné obrázků podivných hrdinů?

Za tak ohromný úspěch sice můžeme děkovat spíš druhému dílu (viz naše recenze Blu-ray vydání X-Men 2), kde Singer dovedl příběh o mutantech téměř k dokonalosti, někde se ale začínat musí. X-Meni jsou mutanti – lidé, jejichž DNA udělala v evoluci krok vpřed o něco dříve a u kterých se vyvíjejí zvláštní schopnosti: ta umí procházet zdmi, jiná ovládá počasí, ten běhat po vodě, tenhle má zas urychlenou schopnost regenerace a támhleten nám může číst myšlenky.

Nikdo neví, jestli se se zmutovaným genem narodí a nikdo mutanta nepozná, dokud mu nějaký takový nepošle ohnivou kouli přímo do obličeje. Svět se samozřejmě s něčím podobným těžko smiřuje – ono není snadné žít s vědomím, že kolem nás chodí lidé, kteří by člověka mohli zabít pouhou myšlenkou. Právě na tomhle všudypřítomném strachu Singer vybudoval universum, jež si vysloužilo vlastní trilogii.

Koupit Blu-ray X-Men za 729 Kč

V jejím centru stojí postava, která se po letech dožila vlastního spin-offu (na jehož druhém dílu už se pracuje!): Wolverine. Jakožto nejvýraznější mutant s tajemnou historií nás uvádí do světa X-Menů, který je jemu samotnému cizí. Ještě donedávna žil díky amnézii v domnění, že je na světě jediný se superschopnostmi a když se shodou náhod dostává do školy pro „nadané“ profesora Xaviera, zjišťuje, že svět je takových plný a nejen to – X-Meni jsou rozděleni na dva tábory. Jeden se snaží o soužití s obyčejnými lidmi, druhý je tak extrémistický, že se snaží problém mutantů vyřešit jednoduchým způsobem: bojuje proti lidskému druhu. Tyhle dva tábory si logicky stojí v cestě, ačkoliv mají vlastně stejného nepřítele: člověka.

Šťastná volba Singera na post režiséra zaručuje perfektní práci s herci a jejich postavami, ostatně Singer jí mohl trénovat v Apt Pupil (kde mimochodem pracoval s Ianem McKelenem – představitelem Magneta) a v geniálním psychothrilleru Obvyklí podezřelí. Mutanti v jeho podání jsou obyčejní lidé, kterým nejsou superschopnosti darem, ale spíš trestem. Je to malá uzavřená komunita; Singer tak jemně naznačuje problematiku menšin, která je mu velmi blízká (sám je gay) a vytváří mírně klaustrofobický svět, ve kterém si nikdo nemůže být jistý svou svobodou.

Vznešenost těchto utlačovaných lidí se projeví v okamžiku, kdy Magneto nachystá jakousi formu atentátu na přední představitele zemí Spojených národů. X-Meni se jim pod vedením profesora Xaviera rozhodnou vyrazit na pomoc, ačkoliv tak vlastně zachraňují vlastního nepřítele. Dávají tím světu najevo, že ne všichni lidé s genem X jsou špatní a elitní tým (Wolverine, Storm, Cyclops a Jean Grey) se předvádí v akci.

Na rozdíl od druhého dílu je akce v případ jedničky Singerova nejslabší stránka. Za prvé je na ní znát, že se muselo šetřit, za druhé Singer nepřináší mnoho nápadů. Jistě, rvačka Wolverina s Mystique nebo Sabertoothem je skvělá, to je ale vlastně všechno. Na filmu je znát, že Singerovi šlo hlavně o představení mutantů a o to, aby světu dokázal, že i s tak dětinským námětem (autor textu na to takhle sice nenahlíží, většina světa si ale stále myslí, že komiks je hlavně čtivo pro děti a teenagery) se dá pracovat jako s velmi seriózní látkou.

Povedlo se to. X-Meni jsou velmi dospělý film, který si zaslouží pozornost a hlavně funguje jako vstupní brána do marvelovského universa, které víceméně kraluje „žánru“ – Iron Man, Spider-Man, Fantastická čtyřka, neuvěřitelný Hulk a spousta dalších. Hlavně díky seriózní práci s postavami se dají první X-Meni považovat spíš za drama, než za klasický akční film, další díly série to však vynahradí. Pokud si navíc jedničku člověk na první pokus neužije tolik, ocení jí spíš právě po zhlédnutí zbytku, kdy si uvědomí, jak důležité tyhle Singerovy základy jsou.

Technické prvedení

Po obrazové a zvukové stránce panuje spokojenost, tedy pokud si nepustíte starý český dabing, který se na Blu-ray disku nachází v pouhém Dolby Digital 2.0. Originální DTS-HD však potěší všechny ostatní. Zvukový mix sice není příliš dynamický a nezaznamenal jsem ani moc kvalitních ruchů, když ale dojde na dialogy, Ottmanovu krásnou hudbu nebo akční scény, jednoduchost zvukové stopy potěší každého, kdo od audia nevyžaduje moc velké detaily.

Obrázek je jako víno. Pokud pochází ze staršího transferu (čemuž bych se u Foxů nedivil), rozhodně to nedává najevo. Kamera má jemnější nádech, takže ostrost není kdovíjak skvělá, záběry druhého štábu dokonce působí rozostřeně (většinou jsou to celky lokací, pohledy na budovy apod., poprvé si toho můžete všimnout v úvodu postavy Rogue), nesvaloval bych to ale úplně na Blu-ray prezentaci.

Barvy jsou reprodukovány velmi věrně bez jakéhokoliv zaškobrtnutí a kontrast je naprosto perfektní (také se na něj neklade takový důraz, takže má transfer špičkovou drobnokresbu ve všech barevných odstínech). Občas se objeví nějaké to smítko a v několika scénách působí zrno spíš jako barevný videošum, společně se zmiňovanými celky jsou to ale jediné výhrady, které k tomuto velmi decentně působícímu Blu-ray disku mám.

Na závěr jen zmíním, že se mi jeden záběr scény, kdy Logan drží na Soše svobody Rogue v náručí, zdál vertikálně roztažený. Kontroloval jsem DVD a na něm vypadá záběr úplně stejně. Master je tedy zjevně stejný a jedná se o nepochopitelnou technickou vadu.

TIP: Všechny dostupné technické informace, popis jazykové výbavy a informace o možnosti importu ze zahraničí naleznete ve zdejší databázi Blu-ray filmů na stránce s detailem tohoto filmu: X-Men.

D-Box

Motion kód D-Boxu je zde v rámci trilogie nejslabší a ani v porovnání s jinými filmy si nevede moc dobře. Nevadí sice, že o sobě dává vědět jen minimálně, spíš to vypadá, jako by se s ním motion-artista moc nevyhrál. Křeslo zavibruje jen v těch vskutku nejvypjatějších situacích, tedy když se Wolverine při své představovačce rve v kleci, vibrace pak o sobě dá vědět až na poslední chvíli – když mutant poprvé zaútočí.

Podobně se to má s veškerou ostatní akcí a scénami, kde D-Box vibruje – vždycky nastoupí až na poslední chvíli. Jen ve finále u sochy svobody se hydraulické písty konečně trochu zahřejí. Kód klade velký důraz na houpání, křeslo se neustále naklání dopředu a dozadu a třeba na důraz na intenzitu vibrací pro jistotu úplně zapomíná. Tenhle kód se moc nepodařil.

TIP: Chcete se o D-Box kódu dozvědět více? Nebo snad vůbec nevíte, co to vlastně znamená? Nenechte si ujít obsáhlý článek Technologie D-Box: Exkluzivní pohled!

Bonusy

Decentní je bohužel také bonusová výbava. Blu-ray disk v tuzemském vydání je označen jako „Disk 1“ a dává nám tak najevo, že někde ve světě se v rámci edice dočkali ještě druhé placky. Neznamená to ale, že bychom dostali méně bonusů – všechny jsou napěchované na jediný disk. Nejedná se o nic HD exkluzivního, ve skutečnosti je to přesná kopie dokumentů z DVD edice X-Men 1.5, která u nás vyšla už před lety.

Dočkáme se tedy celkem solidního audiokomentáře, hodně našlapané galerie, klasických vystříhaných a alternativních scén (s volitelným komentářem, není to žádná zvláštní podívaná) a dalších vynechaných scén – tentokrát těch nepovedených. Z těch trochu dobrodružnějších bonusů budiž zmíněn Fox speciál: Hlídka mutantů, což je částečně promo filmu, jakési zprávy odehrávající se v X-Menovském universu. Dále rozhovor se Singerem a něco málo o tom, jak se točila scéna bitky Wolverina se Sabertoothem.

Asi nejdůležitějším dokumentárním materiálem je BonusView videokomentář, který se ale příliš nepodařil. Neobjevuje se moc často a když už do obrazu vstoupí, většinou v dost nevhodnou chvíli – jako by ho tam někdo jen tak zmatečně naházel. Vstupy jsou krátké s nulovou výpovědní hodnotou (například představovačka postavy) a divákovi nic nedají. Pořád je to ale lepší než to, co na disku čeká americké diváky – jejich vydání tyhle dokumenty neobsahuje ve formě PiP, místo toho SD dokument zaskočí za scénu ve filmu, což je dost nepříjemné a nepraktické. V obou případech je to prostě něco, co bych nedoporučoval spouštět.