G. I. Joe (recenze Blu-ray)

Chtít po Stephenu Sommersovi inteligentní film je jako požadovat od Jiřího Paroubka odstranění pro něj charakteristické bradavice. Chtít po filmové adaptaci série hračkářských produktů o „pravých amerických hrdinech“ cokoliv jiného než spoustu explozí, archetypální postavy a přímočaré tempo nehledící na logiku je pak rovnou bláznovství zralé na psychiatrické léčení.

G. I. Joe byl černý kůň loňské blockbusterové sezóny, jemuž se smůla lepila na paty natolik, až se zdálo, že film do kin ve snesitelné podobě dorazit nemůže. Razantní přepisování scénáře přímo na place, neustálé zásahy ze strany producentů a v závěru post-produkce i zmínky o vyhazovu hlavního kormidelníka.

To všechno jsou jen útržky negativních zpráv, které se ohledně bratranců slavných Transformers (recenze) dostaly na veřejnost a nejednomu fanouškovi akčních konin a přerostlých plastikových panďuláků způsobovaly vrásky na čele. Na druhou stranu, o to větší překvapení G. I. Joe ve výsledku přinesl.

Ne že by na něm nebylo znát šití horkou jehlou, podepisující se především na bizarní zápletce a značně nedotaženém humoru, avšak když si transformující se žihadla vystačí s dvouhodinovým mlácením uprostřed měnících se lokací, proč by se filmová verze souboje teroristů organizace KOBRA a hrdinné multinárodnostní jednotky G. I. Joe nemělo spokojit s hromadou honiček, drsných póz a přestřelených trikových orgií, pod něž se může s klidným srdcem podepsat jen jediný člověk.

Ano, Stephen Sommers je blázen, jemuž slova jako míra, soudnost a zdravý rozum neříkají vůbec nic, rovněž je to ale po Michaelu Bayovi jediný člověk, kterému můžete dát s klidným srdcem 150 milionů a on vám po devadesáti dnech natáčení předhodí bezmozkovou akční jízdu hodnou letních měsíců, kdy si mozek žádá kompletní restart a oční bulvy zase dvouhodinovou salvu obrazů, nad nimiž zůstává i vypnutý rozum stát.

Zcela vážně: G. I. Joe je pitomina, jejíž inteligenční kvocient nemá daleko k legendám z ranku houpacího se koně, avšak ve správném rozpoležení (fyzickém i psychickém) se lze jen těžko ubránit dojmu, že jen málokterý akční spektákl z posledních měsíců nabízí uspokojivější dávku audiovizuálních vjemů než právě on.

Že je zápletka jalová? Triky průměrné? A postavy působí dojmem vytažení z italského porna? Možná. Sommers ale na komplikované uvažování nikdy nebyl a po objevení digitální kinematografie vždy spoléhal raději na kvantitu než na kvalitu.

Tentokrát navíc do oblíbené „non-sense kompilace“ přihodil i pořádnou hrst sexy roštěnek, drsňáků s velkými kalibry (zahrnujíc i ninja výbavu) a nejzábavnější akční sekvence, jaké jsou na trhu k nalezení. Což je dostatek vnadidel, abyste mu dali šanci v kině, anebo aktuálně na Blu-ray. V modrém provedení totiž film ze svého kouzla neztratil absolutně nic. Kdo však radši Bergmana… Jak jste se sem, proboha, dostali? :-)

Technické provedení

Na rozdíl od druhých Transformers (recenze), jimž se od Paramountu dostalo té nejlepší péče, přichází G. I. Joe na modré disky s poněkud rozporuplným výsledkem. Platí to předně o obrazu, který jen letmo připomíná, že se jedná o čestvý titul a po většinu času se spokojuje s pobytem v lehkém vizuálním nadprůměru.

Zdaleka nejvíc šokuje první, v noci se odehrávající akční scéna, na níž vyniká spousta nešvarů a pochybení. Obraz je v celé sekvenci nepřirozeně tmavý, hodně často vykoukne ve srovnání s takřka hladkým zbytkem filmu nepříjemné zrno a vykreslení stínů a sytost černé také nepatří mezi vrchol současných Blu-ray disků. Jakoby se k téhle části přimotal začátečník s levou rukou na klávesnici a pravou v manuálu.

Celá scéna působí o to podivněji, že si zbytek transferu (MPEG-4 AVC) drží vcelku stabilní formu a problémů skýtá mnohem méně. Je to však do jisté míry dané tím, že se většina z nich odehrává ve dne, anebo v dobře osvětlených, či kompletně digitálních prostorách, tudíž větší množství zrna nemá šanci zasáhnout. Na průměrném podání černé a stínů se ale nic nemění.

G. I. Joe si jinak ujíždí na komiksové stylizaci s charakteristickým vysokým kontrastem a výraznou paletou barev (místy v přebarvičkovanosti připomíná Spider-Mana – recenze). V žádném případě tedy nečekejte přirozené podání pleťovek, natož realistické vyznění interiérů a exteriérů.

Všemu v tomhle ohledu nasazují korunu speciální efekty, jejichž (ne)kvalita vyniká na Blu-ray místy mnohem více než v kině, a je zázrak, že se vzhledem k množství trikové omáčky dá na výsledek bez problémů koukat. Vysoký datový tok holt dělá své. Na DVD musí být G. I. Joe neředěné peklo.

Zaráží i skutečnost, že disk neoslňuje detaily. Při celcích, kde se tříští sklo, explodují zástupy aut, anebo jen vyniká prostředí, ještě není slabší výsledek patrný, avšak při bližších záběrech na obličeje je k mání jen malé množství informací, vytvářející dojem, že se nedíváte na lidi v kostýmech, nýbrž na oživlé plastové panáčky. Na druhou stranu by mohlo jít o Sommersův záměr. Vzhledem ke stylizaci těžko říct.

Mnohem lepší je disk po zvukové stránce, kde se řadí mezi nejvydařenější tituly. K mání je dle očekávání výrazný mix (DTS-HD Master Audio 5.1), jenž prohání nejen přední reproduktory, ale přidělává dost práce i prostorovým bedničkám a subwooferu.

Exploze zní naprosto parádně, přestřelky (obzvlášť jeden z flashbacků je skvostný) duní, jako by vám Duke a spol. stříleli přímo za hlavami, a rozsáhlejší sekvence (podvodní finále) dávají jakékoliv soustavě co proto. Samozřejmě ne na úkor zřetelných dialogů a elektronického soundtracku.

A pak je tady úsměvný český dabing (klasické Dolby Digital), v němž vyznívají již tak dost hloupé dialogy katastrofálním způsobem, přičemž překlad místy nedává ani trochu smysl. Na zábavnosti to však filmu nepřidává. Spíš naopak. Samotný mix ovšem není nejhorší.

Bonusy

Bohužel, ani po stránce bonusů není G. I. Joe žádný zázrak. Ačkoliv hračkářské univerzum a problematický vznik filmu přímo žádají o bližší rozbory, jediným informačně dostačujícím materiálem je prachobyčejný (tedy nikoliv Picture-in-Picture) audiokomentář režiséra a jednoho z producentů.

Sommers je dobrý vypravěč a kromě obligátního plácání po zádech a chvály na štáb má v rukávu i spoustu historek o castingu, vymýšlení filmového hávu, nebo problémech při natáčení. Neopomíjí snad vůbec nic, a i když je občas (stejně jako producent) směšný snahou obhájit hloupost svého filmu, pořád stojí za to si jeho komentář poslechnout. Ty dvě hodiny utíkají až překvapivě rychle.

Což sice platí i o jediných dvou dokumentech na disku, nicméně u nich je zběsilé tempo způsobeno zcela nedostatečnou stopáží. Teorie velkého třesku: Jak se točil G. I. Joe má necelých 30 minut a jedná se o zběsilou procházku od prvotního nápadu na celovečerní film až po výrobu obřího množství triků.

Sommers je tu společně s celým štábem za bandu sympaťáků, avšak neúprosný čas nutí střihače k neustálým změnám tématu, z čehož ve výsledku vylézá akorát povrchní pohled za kulisy, jenž si užijete, ale rozhodně vás adekvátně neuspokojí.

Drobnou záplatou je v tomto směru Akce budoucnosti: Úžasné speciální efekty a design, pohled do kuchyně trikařů, jimž dával Sommers s neustále bobtnajícími akčními scénami řádně do těla. O „úžasnosti“ triků vás tahle dvacetiminutovka samozřejmě nepřesvědčí, jako náhled pod pokličku je ovšem uspokojující. Kéž by bylo na disku podobných bonusů víc.

Těm, kteří objednávají ze zahraničí, potom doporučuji sáhnout raději po britské verzi, která má kromě českých titulků bonusy přímo u disku s filmem.

Americká edice má možná „cool“ obal, avšak umístění obou dokumentů na regionálně kódované DVD s digitální kopií jsem jaksi nepochopil.

Blu-ray film G. I. Joe k recenzi poskytl DVDobchod.cz – Blu-ray a DVD filmy pro celou rodinu. Děkujeme.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »

Související recenze

• Transformers (recenze Blu-ray)
• Transformers: Pomsta poražených (recenze Blu-ray)
• Trilogie Spider-Man (recenze Blu-ray)