Gympl (recenze Blu-ray)

Režisér Tomáš Vorel byl vždy spojován s legendárním Divadlem Sklep a dobrými filmy, které šly tak trochu mimo střední proud a dokázaly oslovit jen určitou skupinu diváků (Pražská pětka, Kouř, Kamenný Most, Cesta z města, Skřítek). Ve svém zatím posledním díle se nechal inspirovat mladou generací, tedy svým synem a jeho vrstevníky, o nichž a s nimi natočil snímek Gympl.

Po pravdě řečeno bychom mnohem raději psali recenzi na jakýkoliv Vorlův starší film (pokud možno co nejstarší), ale žádný z nich se zatím ve vysokém rozlišení neobjevil a něco nám říká, že se na tom v dohledné době nic moc nezmění. Gympl oproti tomu drží prim, který mu už nikdy nikdo neodpáře – jedná se o první český film, který kdy vyšel na Blu-ray (viz Na festivalu Finále se křtil Gympl – první český Blu-ray disk).

Protože českých filmů se na Blu-ray až dosud objevilo jen zanedbatelné množství, přičemž nám do ruky se dostaly pouze první dva z nabídky společnosti Magic Box (Vratné lahve a Obsluhoval jsem anglického krále), dospěli jsme k závěru, že nastal čas na další „zářez“. A tak ačkoliv je Gympl na Blu-ray k dispozici více než rok, podíváme se dnes na zoubek právě jemu.

Jen málokterý český film z poslední doby dokázal ve svých divácích vzbudit protichůdnější pocity a rozdělit je na dva tábory, než právě Gympl. Mohlo by se to zdát být logické: místy až generační výpověď o studentech gymnázia, kteří na mejdanech kouří trávu, po nocích kreslí graffiti, popíjejí v hip-hopových klubech a zažívají první sexuální zkušenosti se spolužačkami – to se přece mladým musí líbit a ti ostatní jsou suchaři. Jenže ono to není takhle jednoduché, což se ostatně od Vorla dalo čekat.

Hlavními postavami filmu jsou sice dva „sígři“, kteří se skutečně baví především výše uvedenou paletou činností, kromě toho jsou tu ale i obligátní neshody s rodiči, odpor k učitelům a vzdělání všeobecně, dojde také na nějaké ty sociální vrstvy (chudý vs. bohatý sígr) a problémy samotných rodičů. Každý, kdo si jako mladý aspoň něco „užil“, dokáže z někdy jen nastíněných vztahů mezi generacemi pochopit, že útěk za libovolnou formou svobody není v tomhle případě možnost, ale nutnost.

Gympl tedy dokáže oslovit starší generaci (v tomto případě 30 a více), která disponuje vyšší mírou tolerance a pochopení, na druhou stranu může spoustě dnešních gymnazistů a studentů všeobecně přijít mimořádně špatně uchopený, natočený, zahraný a celkově až trapný. Což může být při určitém úhlu pohledu skutečně pravda. V čem je tedy problém?

V příběhu zřejmě ne, ten je totiž tak řídký a neuchopitelný, až v podstatě neexistuje. Nebýt nosného tématu školního prostředí a jakéhosi náznaku graffiti scény, jednalo by se jen o sérii více či méně povedených scének a záběrů – k tomu ale naštěstí nedošlo. Film má ucházející tempo, které bez větších škobrtnutí vydrží od začátku až do konce.

Tak tedy špatní herci? Po pravdě řečeno, v tomto směru na tom není dobře snad žádný z českých porevolučních filmů a ani Gympl není výjimkou, nicméně opět to není nijak výrazně na škodu. Jiří Mádl hraje po všech těch Snowboarďácích, Rafťácích, Podvraťácích a několika pohádkách svou roli grázlíka překvapivě dobře, skvělý je i Tomáš Matonoha a ve Vorlových filmech tradiční plejáda Sklepáckých herců v menších, převážně učitelských rolích (v čele s jako vždy neodolatelným Jiřím Schmitzerem).

Oko může se zalíbením spočinout i na několika lolitoidních dorostenkách, které sice – stejně jako zbytek neherců včetně s Tomášem Vorlem mladším – ukrutně přehrávají, ale aspoň se svléknou.

Překvapivě snesitelná je i hip-hopová hudební složka, na kterou je celá řada lidí vyloženě alergická. V tomto případě se naštěstí jedná převážně o „instrumentální“ (ruzuměj beze slov) skladby, které se nesou celým filmem a jen asi na dvou místech jsou přerušeny slovním vodopádem skupiny SuperCrooo, který je sice patřičně cool, gangsta a tak vůbec, ale jinak zcela beze smyslu. DJ Wich se oproti tomu postaral o kvalitní atmosféru, která se zejména k nočním graffiti akcím prostě hodí.

Problém tedy možná bude v tom, jak tohle všechno působí dohromady. Gympl rozhodně není špatný film, není ale ani paušálně dobrý. Nelze si v něm najít jen to svoje, je potřeba ho přijmout se vším všudy a vzít ho na milost. Asi si to zaslouží.

Technické provedení

Výsledná kvalita obrazu se jako obvykle skládá z několika složek. Tak především zdrojový materiál – Gympl se točil kompletně na digitál, což si ostatně sám režisér v rozhovoru pochvaloval. Zcela tedy odpadlo náročné a zdlouhavé scanování negativu, o zpracování digitálního materiálu a authoring disku se postarala dobře známá tuzemská společnost Brickbox Digital Media. Ta sice odvedla jako vždy špičkovou práci, jenže…

MPEG-4 AVC přepis sice může být technicky v podstatě bezchybný, problémem je ale obraz samotného filmu. Na první pohled je plný nejrůznějších barevných a kontrastních korekcí, což je bezpochyby tvůrčí záměr, ale místy to opravdu působí dojmem, jako by se „něco rozbilo“. Samostatnou kapitolou jsou zvláštně svícené noční scény a několik halucinačních sekvencí, zbytek hlavně denních záběrů zase působí až příliš čistě, sterilně a nepřirozeně.

Zjevně daň za použitou a trochu nezvládnutou technologii, jejíž důsledky jsou na Blu-ray vidět v celé své kráse. Pokud to tak mělo být, pak je vše v pořádku.

Zcela nepochopitelná je přítomnost tří 5.1 audiostop – PCM, DTS a Dolby Digital. Vzhledem k charakteru filmu hrají všechny tak nějak stejně dobře: hodně mluvení, hudba na pozadí a sem tam nějaký ten výraznější beat si prostorový zvuk snad ani nezaslouží. Nicméně je tam, ale moc ho neuslyšíte.

Titulky jsou k dispozici české pro neslyšící a anglické. Mimochodem, distribuční název filmu pro export je The Can, což mi přijde… divné.

TIP: Všechny dostupné technické informace, popis jazykové výbavy a informace o možnosti importu ze zahraničí naleznete ve zdejší databázi Blu-ray filmů na stránce s detailem tohoto filmu: Gympl.

Bonusy

Největším lákadlem prvního českého filmu na Blu-ray měl být BonusView videokomentář ve formě obrazu v obraze. V době vydání disku ho dokázal přehrát tuším jen jeden z u nás oficiálně dostupných Blu-ray přehrávačů, herní konzole Sony PlayStation 3, ale po pravdě řečeno majitelé těch ostatních vůbec o nic nepřišli.

Malé okénko v pravém spodním rohu obrazovky totiž po celou dobu filmu zabírá kožený gauč s Vorlem starším, Vorlem mladším a Mádlem, kteří sedí, dívají se na Gympl a komentují. Nic víc. Po pravdě řečeno je to extrémně nudné, nicméně ze zvědavosti jsem si komentář vyslechl celý a vydedukoval jsem, že obrazová složka (pokud tomu tak lze říkat) byla pořízena při natáčení audiokomentáře pro DVD vydání, což by odpovídalo. Tak takhle ne!

Dalších bonusů se na první pohled může zdát být mnoho, ale většina z nich za moc nestojí nebo je zcela nepochopitelně podána – například pětice audiorozhovorů s herci, rozhlasový spot nebo fotogalerie. Celkem slušný je dvanáctiminutový film o filmu, vyloženě potěšilo devět minut vynechaných záběrů, které lze bez nadsázky označit za to nejhumornější… co se do filmu nevešlo.

Videoklip bych doporučoval vynechat, stejně jako „divnost“ Zelený list. Byli jste varováni.

Verdikt? Je dobře, že první český film na Blu-ray nezůstal posledním (viz První české HD DVD Horem Pádem) a zároveň se celkem podařil jak po obsahové, tak technické stránce. Pokud ale bylo záměrem vydavatele oslovit co nejširší skupinu potenciálních zájemců o novou Blu-ray technologii, tak měla volba padnout na film zcela jiného charakteru.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »