Paranormal Activity 3 (recenze Blu-ray)

„Found-footage“ filmy stojí převážně na jediném principu – musíte uvěřit v jejich realitu. Záhadě Blair Witch se to povedlo téměř bezezbytku, ještě lépe si s formou amatérského záznamu vyhráli tvůrci superhrdinské Kroniky (pokud jste stále neviděli a máte poblíž kino, které ji hraje, alou do kina) a pokud přimhouříme obě oči, dá se do skupiny úspěšných zařadit i první Paranormal Activity.

Proč je nutné přimhouřit oči? Protože představa, že si někdo instaluje do domu kamery, které v nejvypjatějších chvílích tahá po všech čertech a na nichž je i v absolutní tmě opravdu všechno vidět, je natolik bizarní, že se touto uměle vytvořenou realitou, umocněnou především marketingem, může nechat unést pouze člověk s důvěrou a nároky pětiletého dítěte.

Soudě z obřích tržeb se však i na takovou látku dá nachytat spousta nenáročných diváků (stačí v době premiéry slavit Halloween a udělat kolem filmu haló o nejděsivější události dekády), kteří rádi vysypou na souseda popcorn a v důsledku přepáleného zvuku se sem tam pocintají vychlazenou kolalokou.

Oukej, je možné pochopit, že napoprvé může něco jako rádoby-amatérské snímání poltergeista v ložnici masově fungovat. Je ale naprosto nepochopitelné, že se stejné, ne-li větší množství diváků nechá zlákat v pořadí již třetím filmem, který nejenže nastavená pravidla neinovuje směrem k větší vychytralosti, ale dokonce se dobrovolně pouští na pole, kdy tupost zvoleného stylu bije do očí se stejnou vervou, s jakou si Fred Krueger pohrává s caparty z Elm Street.

Paranormal Activity 3 se vrací před události předchozích dílů do osmdesátých let. Jenže zatímco nás trápili komunističtí pohlaváři a pomalu se chystal převrat, v rodině tehdá ještě malé Katie a její sestry se legračně nadnášely peřiny, létaly ubrusy a padalo kuchyňské vybavení. Spokojenou a evidentně dobře zajištěnou rodinu totiž navštívil duch jménem Toby, a zatímco ze začátku si s dívkami jen povídá, anebo dělá drobné naschvály (velenudné tříhodinové postávání děvčat u postelí rodičů), posléze zatlačí na pilu a začne hrát s lidmi basketball, popřípadě vybíjenou.

Ano, ani třetí Paranormal Activity nemění úspěšnou formuli. Film sice stál víc peněz, ale tvůrci používají stále stejné triky, takže se dá předpokládat, že většina financí natekla někomu do kapsy. Ne že by se nenašlo pár efektních výjevů (tahání za cop, odhození přes místnost, lámání vazu), většina je však z ranku „tohle se vám líbilo posledně, tak si to užijte ještě jednou!“ Což je škoda, jelikož naštvaní poltergeisti mají potenciál prakticky neomezený a rozhodně mají na víc, než na zabouchávání dveří.

S tím se váže jeden z nezásadnějších problémů duchařského sequelu a rovněž i celé série – zobrazované události nejsou povětšinou vůbec strašidelné. Schválně se zamyslete. Vzdouvající se povlečení, kus látky plovoucí prostorem, kuchyňské harampádí bouchající o zem nebo postavy stojící v místnosti a koukající do prázdna NEJSOU něčím, z čeho byste si měli nadělat do kalhot. A proto se tvůrčí tým uchyluje k podpásovému zvuku, jenž ve vás vyvolá bobky ne proto, že by byla situace na obrazovce skličující, ale proto, že jsou vám nepříjemné klepající se okenní tabulky a bouchání dveří vycházející ze zadních repráčků.

TIP: Další FullHD screenshoty v PNG a podrobnosti o videu a zvuku najdete na našem podrobném Blu-ray profilu filmu

Je to nefér hra, na kterou spoléhají největší hororoví fušéři a která evidentně stále dobře zabírá. Jenže jakmile si na přepálenou zvukovou složku zvyknete a uvědomíte si, že devadesát procent zážitku tvoří právě jen přestřelené audio, zbyde vám podprůměrná žánrová šlichta, v níž se hodinu nic neděje, aby v závěru pár lidí bolestivě zemřelo a scenáristé vytasili pointu, která víc než geniálním zvratem zavání lacinou a předvídatelnou deus ex machinou.

Paranormal Activity 3 však ze všeho nejvíc selhává právě v budování uvěřitelné reality. Ne že by nešlo přistoupit na to, že má obyčejná americká famílie ve sklepě filmové studio za pár milionů a má dost finančních prostředků na nákup na tehdejší dobu nabušeného nahrávacího systému. Je ovšem značně zarážející, že osmdesátkový záznam z VHS vypadá jako lehce zkomprimované FullHD (schválně si někdy pusťte starou kazetu, film na ní takhle rozhodně vypadat nebude), včetně nečekaně živých barev, neuvěřitelné kresby, kvality zvuku a samozřejmě světelností. Navíc je mnohdy vidět, že si tvůrci pomáhali umělým svícením, což zážitku logicky zatlouká jeden z posledních hřebíčků do rakve.

Ono je pak jedno, jestli herci hrají přirozeně a jestli má film celkem dobrou atmosféru. Pokud diváka nedokážete řemeslně přesvědčit, že se zobrazované události doopravdy staly (což jde napotřetí opravdu špatně), ztrácíte to nejdůležitější – autenticitu, bez níž vám v případě „found-footage“ zůstanou v ruce pouze desítky nudných minut z obýváků, ložnic a kuchyní, u kterých se bojí jen ti největší strašpytlové, rozsvěcující při noční cestě na záchod každou žárovku v bytě. Těm přeji hezké mrazení v zádech. Všichni ostatní ruce pryč.

Technické provedení

Hodnotit technickou stránku Paranormal Activity je vždy oříšek, neboť lze disku jen těžko vyčítat, že nevypadá jako poslední film od Scorseseho či Baye.

Trojka Paranormal Activity jde ve šlépějích předchůdců, což znamená, že se musíte smířit se sníženou ostrostí, kontrastem, větším množstvím zrna (paradoxně bych čekal v rámci stylizace více šumu) a pobledlými barvami, majícími odrážet omezené možnosti osmdesátkové techniky.

To se sice úplně nedaří (pravý materiál by vypadal o dost hůř), ale i tak lze Blučku máloco vyčítat. Co se totiž týče reprodukce natočeného materiálu, je disk naprosto precizní a samotný přepis žádné zásadní vady dané post-produkcí (DNR, doostřování apod.) nevykazuje.

Zvuková stopa (DTS-HD MA 5.1) je přitom hodně agresivní, což samozřejmě umocňuje zážitek (u lekaček často nadskočíte), ale na druhou stranu – jak je zmíněno v recenzi filmu – citelně narušuje celkovou uvěřitelnost záznamu. Připravte se tedy na hodně pulzující subwoofer, obrovský dynamický rozsah (od téměř šeptajících dialogů po sonické efekty v přítomnosti ducha) a časté zapojení zadních kanálů.

Bonusy

Česká edice je po vzoru zahraniční slabá. V lacině vyhlížejícím menu na vás čeká jen krátký mix, v němž otec Katie straší její matku, a posléze i krátký reklamní spot, jehož smysl jsem nepochopil. Kvůli bonusům si ale disk zřejmě pořizovat nebudete.

Mohly by vás zajímat naše další recenze Blu-ray filmů a HD elektroniky »